7.2.2014, Cesta na Šumavu

Po třetí hodině vyjíždíme z Kamenice, čeká nás čtyřhodinová cesta na Kvildu. Asi v polovině cesty nám volají Kociáni, kteří nás dojeli a teď jedou za námi. Ve Vimperku ještě vymýšlíme jak to udělat, aby se k nám do auta vešel Svatý Pavel s Péťou, kteří dojeli vlakem a musí se nějak dostat na Kvildu. To jsme ale ještě nevěděli, že se jim podařilo stopnout auto až na Kvildu a už na nás čekají U Krále Šumavy.

8.2.2014, Pěšky na Knížecí Pláně, Sauna †

Nechce se mi vstávat, venku je ale hezky a tak nás to vytáhne ven. Sněhu je tady hodně málo a je pěkně namrzlý. Kolouch, Svatý Petr a Péťa vyrážejí na běžkách a my ostatní jdeme pěšky. Cesta je zledovatělá a pěkná stopa začíná až před Knížecími Pláněmi. Dáváme si gulášovku a samozřejmě pralinkové knedlíky. Už je nedělají tak pěkné jako dříve ale chuťově jsou pořád super. Naše trasa pokračuje na nedaleký hřbitov, kde dříve stával i kostelík, poté na Bučinu odkud máme vyhlídku na Alpy a zpět na srub. Krásný slunný a teplý den je za námi. V nohách máme asi 20km. K večeři máme excelentní hovězí steaky od bráchy Zdenka Kociána, k tomu hromada zeleniny a dresink. Pochybuji o tom, že tady budeme mít lepší večeři, než dnes. Po jídle následuje saunování. Já tam ale dlouho nevydržím. Po mě jdou kluci, a když ze sauny vychází Láďa, tak sebou ve dveřích sekne na zem. Dáváme mu nohy nahoru a tak se probouzí. Po chvíli ale zase omdlel ve vaně a prý sebou pěkně křápnul. Špatně se mu dýchá a tak nakonec voláme záchranku. V pondělí jsme se dozvěděli, že má nalomená žebra a pohmožděná játra. Chudák Láďa, celý den na ledovce se nám nic nestane a večer tohle.

9.2.2014, Jako v Urho Kekoonen, test saní

Přes noc napadli tak dva centimetry sněhu a tak vyrážíme na běžky. Je to sice pořád tvrdé ale o dost lepší než včera. Kolouch se svatým Petrem zkoušejí saně, které si berou na expedici do finska. Saně fungují skvěle ale oj, na které ji tahají toho moc nevydrží. Sv. Petr s Péťou se dnes vracejí domů a tak se loučíme a já vyrážím na Knížecí pláně, stopa je dobrá. Dneska tady obsluhuje nějaká hezká holka a dávám si moc dobrou hrachovou polévku. Poté jedu na Bučinu, na kopec Stráž, kde si rozbíjím držku na zasněženém štěrku, k prameni Vltavy a zpět na Kvildu. Zajímavé je, že jsem celou tu dobu nepotkal ani živáčka. Vašek s Janou dnes vaří k večeři červenou čočkovou polévku.

10.2.2014, První pořádné běžkování na Březník

Venku zase připadl nějaký ten poprašek. Jedeme nejdříve k pramenu Vltavy, přes Černou horu a do cílové stanice Březník, odkud je vidět na špičatý kopec Lůzný. Naštěstí tady mají otevřené i občerstvení a tak si dáváme pečená žebra a borůvkové knedlíky. Maximální spokojenost! Cestou zpět Zdenek volá Láďovi, že měl k obědu možná ty jeho nalomená žebra. Mažeme fialový extra a krásně to do kopce bere. Z černé hory jsou vidět Alpy a tak se je snažím vyfotit. Navracíme se na srub a v nohách máme asi 30km. Jsem docela utahaný, ale uzené s bramborovou kaší od Hanky mě zase dodá energii.

11.2.2014, Rest day

Venku lehce chumelí, ale také dost fouká. Moc se mi tam nechce a tak si dnes udělám s Kolouchem „rest day“. Ostatní odjíždí autem na Filipovu Huť a odtamtud na Modravu. Jdu se podívat do Kvildy, navštěvuji zrekonstruované infocentrum. Mají to tady pěkné, na stěnu promítají siluetu jelena, je to tady samá obrazovka, prostě multimediální záležitost. Večeři dnes vařím já. Mám připravenou boloňskou omáčku, k tomu penne, bešamel, parmezán a šup s tím do trouby. Hanka k tomu udělala ovocný salát a všichni byli spokojení.

12.2.2014, Březník a jejich vepřová roláda

No dneska je tam krásně. Čtyři pod nulou a sluníčko. Jedeme autem na Modravu, kde nastupujeme do stopy. Je to samý led. Vosky neberou, ale na soupaž to jede rychle. Naštěstí to tak je asi jen dva kilometry a potom už to bere dobře. V hospodě na Březníku si dávám výbornou vepřovou roládu se špenátem.  Po chvíli přijíždí i Jitka s Hankou a Kolouch, kteří jeli na běžkách až z Kvildy. Nazpátek jedu delší trasou pro změnu já, Jitka a mamka. Cesta je dobrá, jedeme na fialový extra. Na Černé hoře pouštíme snowkitingového draka. K večeři jsou opět hovězí steaky, kdo to má žrát?

13.2.2014, Poslední den, Židovská cesta

Týden na Kvildě utekl jako voda a dnes nastal náš poslední den. Každý vyrážíme na jiné místo, já jsem si vybral Knížecí pláně. Důvod je jednoduchý, hezká servírka a dobrá hrachovka 😀 Cestou zpět potkávám Mirka, Jitku a Zdenka na Židovské cestě, která je projetá od rolby, je to paráda. Jezdím nahoru a dolů, abych si to hezky natočil. Po návratu na srub natáčím video, jak piji pivo na ex, je to do nějaké facebookové hry. Pivo mi zachutnalo a tak se jdeme s Kolouchem podívat do místního minipivovaru. Mají zavřeno a tak jsme se zastavili alespoň v Arménské cukrárně na panáka koňaku. Před večeří jdu s Mirkem do sauny. Jo, je to tady pohoda.

(ještě sem přidám videa)

14.2.2014, Zkouška backcountry a slintavá cesta domů

Balíme krámy a odjíždíme domů, před odjezdem si jdu ještě s Kolouchem vyzkoušet jeho nové backcountry běžky značky Asnes. S tuleními pásy se jede do kopce výborně! Týden na horách je definitivně za námi, zpočátku to vypadalo, že si o dobrém běžkování můžeme jen nechat zdát, nakonec to ale bylo to fajn.

OTEVŘÍT CELÉ FOTOALBUM