U ohně v Zálesí

U ohně v Zálesí

1.-2.5.2009
Petra napadlo, že bychom mohli přespat v divočině. Prý půjdeme kam nás nohy donesou a tam přespíme.
Asi v 17:50 vyrážíme ve složení Kolouch, Petr a já s kurevsky těžkými batohy. Vypadá to jako kdybychom jeli na rok někam za Ural. Ale zdání může klamat jdeme přespat na jednu noc do lesa. Jdeme přes náměstí a pouť, která tam zrovna byla, Kamenicí ke kulturáku a pak dál do lesa. Kousek za vesnicí nacházíme krásný bílý záchod. Takže jsme ho samozřejmě hned odzkoušely (foto1+2). Ale bohužel když ho Petr zavíral převrátil ho na asfalt. Z porcelánového výtvoru zbyly jen střepy. Plni nových dojmů jsme pokračovaly dál a Petr nám vyprávěl jak to vypadalo když jezdil na čundry jeho táta. Prošli jsme další vesnicí a proběhla diskuse na téma kterak zbavit svět bačkoráků. Asi po dvou kilometrech jsme si sedly u lesa na lavičku s výhledem do krajiny. Za nedlouho jsme potkali obyvatele z nedaleké vesnice. Jeden z nich byl milovník psů, tak se hned začal zajímat o Gemmu. Dali jsme se s nimi do řeči. Po chvíli rozhovoru z toho jednoho vypadlo:´´kluci a jestli pak víte co to znamená Gemma?´´. Petr mu na to odpověděl:´´ a v jakém jazyce?´´. On že prý to v němčině znamená JDEME. Nevím jak ostatní ale já se snažil abych se nezačal smát. Ale asi mi to moc nešlo protože ještě dvakrát zopakoval, že je to pravda a že si nedělá srandu. Takže po tomto šokujícím zjištění asi všichni jazykovědci začali pálit německo-české a česko-německé slovníky. Ale pak dodal, že se to píše GEHEN WIR ale říká se GEMMA NACH HAUSE. Takže byl děda poněkud nahluchlý a asi si špatně vyložil jméno mého psa. Po chvíli lidé odešli směrem k vesnici a my se vydali také dál na cestu. Došli jsme za obec Kocourov a tam jsme se u lesa rozhodly utábořit. S Petrem jsme nebyli nadšeni z Kolouchova nápadu dělat oheň v lese, který byl řádně vyschlý po teplém počasí. Nakonec jsme to usmlouvali, že se bude topit na cestě na kraji lesa. Rozdělali jsme oheň a začali jsme vybírat kde budeme nocovat. Kolouch odešel navigovat příjezd Honzy s Ivčou. Petra napadlo udělat čestné prohlášení, že nemáme s ohněm nic společného. Po úspěšném natočení na foťák přijel zbytek výpravy. Po chvíli rozhovoru bylo rozhodnuto, že se přesuneme do lesa který patří rodičům Ivči. Přejeli jsme tam tedy autem protože už byla skoro tma. Kolouch nachystal dřevo a rozdělal oheň, tentokrát na poli. S Petrem jsme postavili zkrácenou verzi BIG TUNNEL takzvaný MOHYLOVÝ BRLOH na přespání. Kolouch se rozhodl přespat v lese a Honza na poli. Po dostavěni jsme se usadily u ohně a začali si povídat a prohlížet fotky z foťáku. Našla se tam také moje fotka z mise barbar kde jsem byl trochu unaven rychlým spádem hry a někdo mě pojmenoval SPOCENÉ RAJČE. Ivča nás opustila asi hodinku po příjezdu, musela ráno uklízet. Zbytek popíjel Kolouchův čaj který namíchal. Byl z petrklíčů nějakých šlupek a ještě něčeho(když tak tam doplň přesný složení Kolouchu). Netuším kolik bylo hodin ale asi dost pozdě když jsme šli spát. Gemma nám trochu pokácela MOHYLOVÝ BRLOH když do něj chtěla vlézt, ale naštěstí to chtělo jen malou opravu.
Ráno jsme vstávali asi v 8 hodin. Nikomu se nechtělo jít do Kamenice pěšky tak jsme se svezli s Honzou autem.

Laco