DSC_3590…aneb stručný deníček o tom, jak jsme poznali kousek Evropy.

15.8.2008

Okolo třetí hodiny vyjíždíme z Trhovky. Našim prvním cílem je Přelouč, kde nabíráme našeho nepostradatelného průvodce Kryštofa. Pomocí kecající „džípíesky“ najíždíme na dálnici. Já sedím za volantem a banda pobudů za mnou si neustále utahuje z dialogu „Odbočte druhá výjezdem“, který nám navigace zopakuje třikrát před každým kruhákem . Ještě pánové nevědí, jak nám to bude užitečné. Prahou projedeme bez problému jen s menším zpožděním a čas si krátíme pokukováním po kopci, kde prý bydlí Dub. Ještě za svítání dojíždíme před Rozvadov, kde přespíme ve stanech.

Před francouzskou tvrzí Hackenberg

Před francouzskou tvrzí Hackenberg

16.8.2008

Druhý den dopoledne nás navigace dovedla na rozestavěnou německou dálnici, po které jsme raději nejeli. Záhadně se dostáváme do centra městečka Nabburg, kde docela vtipně projíždíme historickou branou v protisměru. Zbytek deutschlandu projíždíme bez problémů a okolo čtvrté hodiny se už fotíme u tančíku před francouzskou tvrzí Hackenberg. Bohužel už je pozdě a tak se dovnitř nedostaneme, zato si projdeme celou tvrz zvenčí. Počasí je pěkné, Kolouchovi se večeře také povedla a tak hodnotíme celý den úspěchem.

17.8.2008

Celé dopoledne se dobýváme do tvrze Billig, která je zarostlá křovím a cesta do podzemí zasypaná. Právě tady jsme dospěli k názoru, že se nám maginotka zrovna moc nelíbí. Raději vyrážíme k Verdunu. Zde opět navigace nezklame a protáhne nás centrem, kam bychom jsme se s mapou určitě nedostali. Následně navštívíme na tomto místě turisticky nejznámější památník Douaumont a také nezapomeneme na vesnici a fort. Vypadá to tady opravdu jako po bitvě! Už je čas pokračovat dál a tak vyrážíme směr Paříž. Po cestě se zastavíme v Remeši, abychom si prohlédli Katedrálu Notre-Dame. Je to jedna z nejvýznamnějších církevních staveb ve Francii. Stojí hned vedle dálnice, takže zastávka určitě neuškodí. Ještě tentýž den projedeme skrz Paříž a přijíždíme k městečku Vimoutiers, kde stojí tank Tiger. Je už jedenáct hodin a tak se poblíž něho utáboříme.

Útesy mezi pláží gold a sword

Útesy mezi pláží gold a sword

18.8.2008

Ráno si ještě nafotíme tigera a pádíme přes město Caen k normandskému pobřeží. Postupně projíždíme pláže (juno, sword, gold, ) prohlížíme několik tanků a kanónů, taky se zastavíme na dělostřeleckých bateriích a nakonec přijíždíme nad útesy mezi pláží gold a sword kde dělá počasí divy. Celý den je krásně ale tady během chvilky začne pršet a za chvíli je krásné sluníčko. Na focení naprosto super, na obloze duha. Zkrátka jako v ráji. Maximálně si to užíváme. Slézáme z útesů a procházíme se podél moře, kde lidé sbírají mušle či jinou havěť. Na parkovišti postavíme stan, povečeříme palačinky, které si kolouch vylil na nohu a přes silný vítr spokojeně chrupčíme.

Dělostřelecké baterie „Chaos“

Dělostřelecké baterie „Chaos“

19.8.2008

V 8:00 jsme se jeli znovu podívat na dělostřelecké baterie „Chaos“. Oproti včerejšku tady nikdo není což je ideální na focení. Tohle počasí miluju, obloha je černá ale přitom skoro pořád svítí sluníčko, nádhera. Pokračujeme po pobřeží až k „American normandy cementary“. Je to asi největší hřbitov nad pláží Omaha. Z posekaného trávníčku trčí bílé kamenné kříže a je jich tu opravdu spoustu. Na někoho to působí depresivně, ale já si ani neuvědomuji, kolik vojáků tady vlastně padlo. Spíše mě zaráží, kolik peněz sem museli investovat, aby to tady vypadalo takhle luxusně. Později si procházíme pláž, kde se také koupeme. Odpoledne vyrážíme prozkoumat nedaleký výběžek „Pointe du hoc“, kde měla stát německá děla bránící vyloďovací pláže. Amíci se jich pravděpodobně dosti báli a tak celou oblast řádně zlikvidovali. Je to tady samá díra do země a to vše vzniklo vlastně zbytečně, děla se sem stejně nestihla osadit. My už ale míříme o krok dál, do muzea „Dead Man´s Corner“. Je to opravdu stylové museum. Krásné uniformy i zbraně. Potom si letmo prohlédneme pláž Utah a jedem do „Sainte Mère Eglise“. Toto město je známé incidentem s parašutistou, kterému se za věžičku kostela zahákl padák a díky tomu unikl zajetí.

Hned vedle je velké museum, kam se druhý den vrátíme a řádně si nakrmíme mozky.

20.8.2008

Po prohlídce musea vyrážíme ke klášteru Mont-Saint-Michel, který je na vrcholu kopce takřka trčícího z moře. Je to tady také známé díky rozdílu mezi přílivem a odlivem, který dosahuje až 15m. Bohužel jsme zde ve 12 hodin a před námi je brutální fronta, takže letíme do města Saint-Malo. Hned co jsme přijeli, už se hádáme, Kryštof nás zběsile naviguje do kempu, který tady vůbec není a on si s tím nedá pokoj. Dostaneme se k zajímavé přehradě, která vytváří elektřinu pomocí přílivové vody, která vytéká a nebo naopak natéká do zátoky. Nakonec jsme zjistili, že kemp se nachází na druhé straně města a tak se tam skákneme vysprchovat. Samozřejmě všechno gratis. Později si ještě projdeme město a pořídíme fotečku u střílny s kanónem L1. V sedm hodin vyjíždíme z města hledat nocleh. Navštívíme hrad La-Latte a mis Cap Frehel s hezkým majákem, kde koloucha málem zaživa sežral pitbulteriér.

Jen se šklebíme, kdy nějaká spadne

Jen se šklebíme, kdy nějaká spadne

21.8.2008

Tento den se dostáváme do trochu jiné krajiny, do krásné Bretagne. Ráno si prohlížíme jakousi pec ze 17. století, pomocí níž se rozpálily dělové koule, které se vystřelovaly na útočící lodě. Moc nás to nebere a tak pokračujeme dál do městečka Port Blanc. Je to zvláštní místo, kde si připadáme, jako když se procházíme po mořském dně. Je zrovna odliv a my se můžeme podívat na ostrůvky a skalní výběžky z moře, kam bychom se normálně nedostali. Lodě jsou zde na suchu, podepřené pomocí bidel a my se jen šklebíme, kdy nějaká spadne na bok. Trochu jsme se tady zdrželi a udělali si relaxační den. K večeru odjíždíme od moře a přespíme na poli, u kterého jsme našli vodu a největší lopuch, co jsem kdy viděl.

Překrásné pobřeží z růžové žuly „Granit Rose“

Překrásné pobřeží z růžové žuly „Granit Rose“

22.8.2008

Po deváté hodině přijíždíme k městečku Ploumanach, kde je překrásné pobřeží z růžové žuly „Granit Rose“. Obrázek zdejšího majáku jsme měli na obálce mapy a celou dobu jsme doufali, že na toto místo narazíme. Máme štěstí, jsme tu. Je to poměrně dost turisticky navštěvovaná oblast, přesto si zachovala svoje kouzlo a je to tady opravdu krásné. Ihned jsme vyskočili na první skalky a začali prozkoumávat jejich tvary. Dlouho jsem nic tak pěkného neviděl, všude spoustu pěkných travin a vřesu, zkrátka nádhera! Až tudy někdy pojedu, tak se sem určitě podívám znovu. Zrovna dlouho se tady nezdržujeme, protože nás Kryštof láká na megalitický památník v Barnenez. Později jsme zjistili, že se jedná o 4500let starou hromadu šutrů, na které nás nic nezajímá. Jediné co nás baví, tak kutálet balíky sena k plotu, pomocí čehož jsme se dostali do areálu zadarmo. Dalším cílem je nejzápadnější francouzské město Brest a zdejší ponorková základna postavená za druhé světové války nacistickými vojsky. Dovnitř jsme se bohužel nedostali a někteří z nás se s tím nemohli jen tak smířit. Nakonec si ji alespoň prohlédneme zvenčí. Jsme na nejvzdálenějším místě našeho výletu a už je čas začít se vracet zpět. Kompas nastavíme na jihovýchod a valíme to 170Km k městu Carnac.

Pláž u Carnacu

Pláž u Carnacu

23.8.2008

Kousek od místa, kde jsme přespali, nacházíme první stojící kameny tzv. menhiry. V blízkosti města Carnac jsou už na každém rohu. Celkem jich tady je 3000 a naskládal je do řad Asterix s Obelixem, nebo možná skupina ožralých keltů. Nyní nás už láká městečko Quiberon, které se nachází na špičce táhlého poloostrovu a na mapě vypadá dosti vyzývavě. Cestou nás zastaví německá observatoř, kterou si nesmíme nechat ujít. Chybí zde schody a tak hoši vylézají asi čtyři patra. Já na to kašlu a radši se těším na písčitou pláž, která je kousek odtud. Koupání je krásné, voda teplá a do toho vlny, na kterých Kryštof zkouší surfovat. Jak jinak než na karimatce. Zdejší píseček je tak krásně jemňoučký, že to svinstvo chroustáme další dva dny v bagetách. Po projížďce poloostrova nastavíme GPS a valíme dalších 200 kiláků před město Saumur, kde přespíme.

Champs-Elysées

Champs-Elysées

24.8.2008

Vlastně jediné co nás v Saumuru zajímá je tankové museum. Věnujeme mu celé dopoledne a máme tu čest vidět takové kousky, jako například Tiger, Tiger II, Panzer IV, a dalších 800 vozidel, které tu jsou k vidění. Po prohlídce najedeme na dálnici a vracíme se domů. Zbývá nám trochu času a tak navštívíme Paříž. Před městem mě popadne fóbie ze závor, se kterou mám problémy. Nejradši bych vystoupil a šel pěšky. Nakonec to překonám a zaparkujme v podzemním parkovišti kousek od Eiffelky. Nahoru se hrne spoustu lidí a tak se s Peconem domluvím, že si uděláme pěší prohlídku. Procházíme ulici Champs-Elysées a také si prohlédneme Vítězný oblouk. K večeru se scházíme s Kryštofem a Kolouchem, kteří byli nahoře na Eiffelce. Návštěva Paříže byla krátká, ale moc se mi líbila. Přespíme kousek od města, kde kupodivu nikdo nebydlí. Záhadu rozluštíme tehdy, když nám nad hlavou řve startující airbus. Spát pod letištěm není nic poklidného, ale dá se to.

25.8.2008

Celý tento den strávíme v autě. Projíždíme Remeš a Méty. Chvíli se zdržíme na tvrzi Métrich, kde se marně snažíme dostat do podzemí. Nocleh v Německu hledáme hrozně dlouho, až nakonec najdeme vyhovující ovocný sad u města Špýr. Když kouknu na mapu tak trochu žasnu nad tím, že jsme se uvelebili jenom něco přes kilometr od města, co má 50 tisíc obyvatel a ani jsme o něm nevěděli.

26.8.2008

Dnes máme v plánu návštěvu technického musea Sinsheim. Je toho zde dost k vidění, ale my už jsme technikou přehlceni z Francouzského Saumuru. Navíc sem mají naprosto nelidské vlezné, a proto si museum prohlížíme pouze zvenčí. Mají zde například Concorda a dalších pár letadel. Zbytek dne nás zase čeká nekonečná cesta do Česka. Zastavíme se v Kladrubech u kláštera, kde se nasvačíme a hlavně si prohlédneme Československý řopík zamaskovaný jako stodola. Je to pro nás takové vtipné gesto po tom, co jsme navštívili Maginotovu linii, Verdun, Atlantský val a další krásná místa. Byl to krásný výlet s partou globoidně senilních zmrdojdů. Tohle nám prostě vyšlo, díky za to. Dlouho na to budu vzpomínat…

Honza Němec

SOUHRN INFORMACÍ

Trasa: TK, Praha, Rozvadov, Metz, Verdun, Reims, Paris, Caen, Carentan, Saint-Michel, Saint-Malo, Saint-Brieuc, Morlaix, Brest, Quimper, Carnac, Saumur, Paris, Reims, Metz, Rozvadov, Praha, TK

(Celkem 4500km)

Ford mondeo 1,8 TDI (cca 7l/100km)

Za naftu celkem……………………………………………………..….……… 8600,-Kč

Poplatky za dálnice a parkování…………………………….……………2700,- Kč

Snídaně a večeře………………………………………………………….4700,- Kč

Celkem za 4 osoby………………………………………………………..……16000,-Kč

Každého z nás to tedy vyšlo na 4000,- Kč + obědy a vlastní útrata.